Bílá nemoc

Už zase přišla jsi mně křísit
ty moje pavučiny z hlav,
tak si sedni třeba na zem a já budu hádat.
Cesty jsou široký, nebe moc vysoký,
že ti kytky přešly mrazem, přestaly se hádat.

To jsou tvý nebezpečný pásma,
to jsou tvý místa demolic,
a na to, jak jsi krásná, na to se jen díváš.
A on je jen ten brak, ty hebká na omak,
že někdo hlídá tvoje kroky, ty se u mě skrýváš.

Ref: Jen co s tebou umírám,
tak narodím se do kalnýho rána,
hledám tichý věty kouřem cigarety,
když ti šaty vzadu zapínám.
Znám tě jenom náhodou,
tvůj hrdina má nekrytý záda,
jídlo bez obsluhy, malý, velký dluhy,
všichni za jednoho, každej sám, každej sám.

To budou nepřístupný filmy,
k tomu ten vilnej kolorit,
telefon se zasek, vrátná, ta jen kouká.
Cesty jsou široký, nebe moc vysoký
a je hodně lásek, který někdo stlouká.

Ref: Jen co s tebou...