Kd Dmi yž je smutno m Ami alíři, p Gmi ozve si m Ami odelk Dmi y,
maluje jim pr Ami ofily, Gmi anfasy Ami i celk Dmi y,
d Bb ěvčata js F ou vesel Bb á s překrásn F ými těl C y,
m Dmi alíři však p Ami od štětcem pl Gmi áčou akv Ami arel Dmi y.
Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,
formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,
pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,
jenomže je studená, teplá ani trošku.
Když je smutný keramik, to je jiná píseň,
ten si v peci zatopí a už netrápí se,
nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,
p Bb otom skript F a z UMPRUM Bb u, jsou jich čt F yři svazk C y,
p Bb otom přijd F ou na řad Bb u dva odd F ací list C y,
p Bb ak monogr F afie p Bb olského s F ymbolist C y,
z k Bb omína v F alí se k Bb ysličník F uhličit C ý,
kd Bb yž hoří F akryly, l Bb epty a l F inoryt C y,
m Bb ezitím, c F o pálí v Bb eškeré sv F oje šat C y,
Bb opravuj F i: jde o k Bb ysličník F uhelnat C ý,
v p Dmi eci oheň pl Ami ápolá, Gmi umělec Ami usín Dmi á,
když je smutný k Ami eramik, j Gmi e to vždyck Ami y hlín Dmi a.
Bratři Ebenové
