Dmi Aj, zde leží zem t Ami a před ok Dmi em mým slzy ron Ami ícím,
n Dmi ěkdy kolébka, nyn Ami í národu mého rak C ev,
st Dmi ůj, noho, posvátn Ami á míst Dmi a jsou, kamkoli kr Ami áčíš,
k Dmi obloze, Tatry syn Ami u, vznes se, vyv C ýše pohl Dmi ed.
®: E Ú, F Kollár D# e, C ú, F , E ú, F Kollár D# e, C ú. F
Horší nežli divé války, hromu, ohně divější
zaslepenec, na své když zlobu plémě kydá,
ó, věkové dávní, jako noc vůkol mne ležící,
ó, krajino všeliké slávy i hanby plná!
®:
Od Labe zrádného k rovinám až Visly nevěrné,
od Dunaje k hltavým Baltu celého pěnám
krásnohlasý zmužilých Slovanů kde se někdy ozýval
aj oněměl již, byv k ourazu zášti, jazyk,
a kdo se loupeže té volající vzhůru dopustil,
kdo zhanobil v jednom národu lidstvo celé?
®:
Zardi se, závistná Teutonie, sousedo Slávy,
tvé vin těchto počet spáchaly někdy ruky,
/: sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou,
ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrok. :/
®:
®:
®: