Ch G ýlí se dlouhý den, jdu spát,
za mříží mi zní ostnatý dr D át
a já jsem sám jen s touhou svou,
zas být s mou láskou vzdálen G ou.
®: Mříž m G á teď, zdá se, bude p D ouhým snem
a já chci tvář mít zas na kl C íně tv G ém,
řetěz poutá tělo, však duše m D á
jak dřív noční tmou míří k v G ám.
Až ráno v řadách budem stát,
na právo, jenž umírá, se ptát,
budu mít snad sílu přežít peklo dnů,
přijde noc a s ní zas pár mých snů.
®: + jak dř D ív noční tmou míří k v G ám ...