Zase mi E někdo šlápnul na pravej prst,
když chodím travou, dívám se i skrz,
třeba tu někdo A může ležet, tak jako já,
a povídat do nebe, E na hranatý mraky se smát,
to jsem moh’ zůstat H na Václavským náměstí,
s lidma tlačit se, E rvát.
Přese mě cestu vynechat by mohli jste snad,
copak to koušeš, dej mi, taky mám hlad,
to jak člověk nedělá nic, má stále chuť,
teď například půjdu si lehnout a v sedm mě vzbuď,
jé, ty jsi hodná, ten polštářek si vem,
no, jsem přeci tramp.
®: Mám E7 rád, když kousek A jehličí si pod hlavu dám
a na něj loňský E listí z dubu sesbírám,
a vedle ucha F# kousek máty z louky jsem vzal,
ještě kdyby tu F#mi hrál, někdo H hrál.
To stačí si pak před spaním jen něco přát,
až zatáhnou se víčka, přání bude se zdát,
jau-jau, zas mi někdo šlápl na pravej prst,
půjdu natrhat si bylinek plnou hrst,
vezmu na obkládek, ze zbytku udělám pít,
slonům prej chutná víc.
®: E A E H E E7
®:
Zase mi někdo šlápnul na pravej prst,
když chodím travou, dívám se i skrz,
třeba tu někdo může ležet, tak jako já,
a povídat do nebe, na hranatý mraky se smát,
to jsem moh’ zůstat na Václavským náměstí,
s lidma tlačit se, rvát.
Jau.
Brontosauři
