Brontosauři

Mraky na nebi zakryly slunce a vítr fouká
z korun stromů slyšíš praskot, přichází déšť
a na skále někdo píseň a svobodě brouká,
zazněl hrom, až zamrazí.

Každá bouřka vždycky jenom hrůzu, hrůzu pouští
a když slunce její moc pak náhle ukončí,
tak na skále někdo píseň o svobodě, hm, brouká
a slova zní, až zamrazí.

®: Vždyť všechno může sebrat svět,
ohnout záda za pár vět duši ne!

Na každou bolest našel vždycky někdo ňákej lék
jenom na zvůle a hloupý lidi není nic,
proto na skále někdo píseň o svobodě, hm, brouká
a slova zní, až zamrazí.