Brontosauři

Pojď, sedni si k nám,
dneska dobrou radu ti dám,
abys´ na svou smůlu chvíli zapomněl.

Písnička je lék,
jak už někdo kdysi řekl,
já jen opakuju co skusit bych chtěl.

R: Písničku si pamatuj,
zlehka si ji zanotuj,
abys´ mohl se klidne přidat k nám.
Je to útěk z nesnází,
kdo spívá, tomu nic neschází
a navíc jistě cítí, že není sám.

Pojď sedni...

Když hodně přátel máš,
co je tvoje, rád jim dáš,
karta obrátí se - najednou si sám.

Já mněl přátel kdysi dost,
teď je ze mně nezvaný host,
vezmu kytaru a jedu zase hrát.

R.

Pojď sedni...