Večer D zapálil svíčky okolních Ami lamp,
ruku G na tváři, ze mě si čteš,
holka, tam A smutku je na knížku, a já nevím, co s ním,
pravda s D nepravdou, láska i lež.
A písničky smutný, že ze slz by déšť
pokryl zahrádky nad Berounkou,
tak směj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já skloním se nad panenkou.
®: Já D oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi Emi štěstí, co splétá mi D smích na dlaních,
jsi můj A jedinej D hřích.
Večer zapálil svíčky okolních lamp,
a ty chodíš, jak bych nebyla snad,
těch večerů, co myslela jsem na tebe, víš,
jak bys odněkud zdaleka spad’.
®:
Já D oči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš,
a když se nade mnou sklopí, mám rád,
jsi Emi štěstí, co splétá mi D smích na dlaních,
jsi můj A jedinej D hřích, jsi D můj A jedinej D hřích ...
Brontosauři
