T Ami o byl ale t Fmaj7 ýden n C a povážen G ou,
n Ami ení k z Fmaj7 aplacení, C a na co mi js D ou
p Ami oznání, co m Fmaj7 ají C určit další d G ěj,
br Ami odím se vzp Fmaj7 omínkami, r C adím si "n D eklej".
Dva vagóny přání, co mi platný jsou,
denní rozčarování, ty nejsi už mou,
jen ať si mě budí, ty noci tě chtěj',
nemám to vychování, tak se směj.
Máš rodinu svoji, byl jsem mezihrou,
dobrá máma svých dětí, já epizodou,
tak proč mě to nutí sklánět hlavu svou,
řev můj tě nevrátí, děti vyrostou.
Ohohó ...
Cop
