Daniel Hůlka

Budem si šeptat v půli noci,
kdo nás už dávno nemá rád
a házet stébla pro tonoucí
a jim se podobat

Jde průvod lidem hoří vlasy
já nejvíc z nich jsem zmatený
a z toho, jak stesk navlékáš si
jako prsteny

Když města leží u nohou stvůry
budu tě hledat na horách
Až budem touhou osleplí
tak zůstane nám tajemství
a strach

Řekli mi, kudy nocí pluješ
a kde se scházíš s náhodou
jak o ni něhou zapaluješ
ohně pod vodou

Když mlčíš, pak i svět je němý,
tak tě prosím, zvedni hlas,
vždyť toto trvá, neřekne mi
co toto mění v nás

Když města leží u nohou stvůry
budu tě hledat na horách
Až budem touhou osleplí
tak zůstane nám tajemství
a strach

Tajemství a strach...
Tajemství a strach...
Tajestmví a strach...
Tajemství a...