Daniel Hůlka

Jen mít kam jít,
před bouří kam se skrýt,
když hřmí a kapky stékají
po zdech na nároží.
Chtěl já bych mít svůj cíl,
místo, na kterém se můžu v bouři skrýt.

Jen mít kam jít,
v té skrýši chvíli být,
se zdá, jsou přání bláhová.
Každému závidím,
kdo v nouzi zná ten cíl,
místo, na kterém se může v bouři skrýt.

Kam se dát jen mám,
mít před bouří kam skrýt,
tápu v temnotách napořád.

Mít kam jít,
před bouří kam se skrýt,
když dál jen tápu v temnotách.
Odkud to právo vzít,
usnout ti v náručí?
Kromě lásky tvé, co můžu mít, já mám,
když tak bloudím noční bouří dál
jen sám.