Daniel Landa

Stůj ty, co jen skrýváš tvář,
tvůj hlas tě prozradí.
Ty zajal's mou duši,
a srdce mi buší,
když stojíš v pozadí.

Nejsi z tamtěch zástupů,
mužů, spadlých z nebe,
co vždycky mě chtěli
a jen nevěděli,
že čekám na tebe.

Ty víš sama proč odcházím,
proč skrývám svoji tvář.
Jsem totiž nic,
ne, jsem možná víc než nic,
jsem krysař.

Jdi domů a zapomeň,
a někdy se šťastně vdej.
Moc divnej je svět,
tak jdi pryč a hned,
na mě nečekej.

I kdybys šel do pekla,
já půjdu za tebou.
Ty nevíš, co říkáš,
proč se mě zříkáš,
Vždyť dávám ti duši svou.

Má náruč zabíjí,
smrt je má,
vášeň opíjí,
ztracená,
toho jsem se bál,
příbuzná
a tak se proklínám,
že jsem tu zůstával.

Když jsem tě uviděl,
klín můj si vem,
zmizet jsem hned měl,
ty odejdeš,
až skončím práci svou,
připrav se na cestu trnitou, dalekou

Až bouře nás zasnoubí,
budem oba prokletí,
za svědka blesk,
už nepoznáš stesk,
ve věčným objetí.

(Recitrativ)
Až skončím svoje dílo,
buď připravena,
Přijdeš si pro mě?
Přijdu.

_________________

Pozn.
Tam jak jsou ty otazníčky, tak tam si nejsem jistej textem :)