F#mi Vydal jsem se do říše lesů, hledat Emi víly, ty z po F#mi hádky,
naději si s sebou nesu, netě E ším se na cestu F#mi zpátky.
Trním a ostružím drápu se dál, až na kraj světa, kde najdu víly,
a mýmu nápadu každej se smál, všechno bych vyměnil jen za tu chvíli.
Kdy
®: /: Hmi Na louce tancujou, F#mi svobodu milujou
A až já je uvidím E tak půjdu rovnou k nim
úplněk osvítí bílí luční kvítí
to jejich hlas vzbudí důvěru v nás. :/
Na konci pěšiny ohně plály a kolem sedělo spoustu divnejch stínu,
o svý životy mariáš hrály a poslali mě tam na mítinu.
To je prej mítina? Spíš nějaká louka, do černý tmy oblečená,
už bolej oči, jak pilně koukám, jestli tu netančí průsvitná žena.
Ty
®:
A pak jsem uviděl ty mrtvý těla, na louce leželi, oděný v bílý.
Jak kámen náhrobní skála tam čněla, byly to chcíplý dobrý víly.
K tamtěm Gmi stínům jsem se vrátil, i oni Fmi hledali kdysi dobrý Gmi víly.
Pár slov jsem s nima ztratil a pak jsme F na cestu vyrazi Gmi li.
®: /: U Cmi strmý skály Gmi zábrany zůstaly B viděl jsem chvíli F chcíplý dobrý víly
svědomí zmizelo a mně se zachtělo vykročit z řady a tak jsem zpátky tady. :/
®: /: Bojovat o štěstí se zatnutou pěstí, nečekat, že víla dobrá by ožila
Proti zlu zlem, ale nestát se grázlem jak ti, co zabili malý dobrý víly. :/
®: Na louce tancujou, svobodu milujou...
(+fade out)