Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu. Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les. Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám. Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí. Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit...
C G Ami G C B Ami F G Ami…
C Ptáci G po nebi Ami táhnou.
Slunce se G k obzoru C sklání.
B Sedím a tesám Ami do kamene.
F Posílám G bohům svý Ami přání.
Dmi Kéž je ze mne centurion,
A4 kéž přijde řada na můj A3 štít.
F V lesích A plných barbarů, jenž si Dmi nezaslouží žít.
Ref.:
Ami Soumrak pomalu Emi padá
F(7maj) ]na šedivou Germá C nii,
F(7maj) nepřátelskou a C zlou.
Nevíš, G co bude zítra,
nevíš, B co bylo dnes.
V mlhách je cítit zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
G Teutoburský les. C
C G Ami G C B Ami F G Ami…
Dmi Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4 kdo před věky tu A3 stál.
F Kdo tu navždy svoje A jméno vyte Dmi sal.
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem,
kostrbatá písmena psaná Římanem.
Ref.
C
V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa) ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem).
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili germánští válečníci ze všech stran. Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.
Daniel Landa
