Daniel Landa

<sup>Emi D G D G H(7) Emi

Emi</sup> Když se mysl zraněná zřítí ^D do hlu ^G bin
^D zřítí do hlu ^G bin
a ^H z barev je ^Emi stín.
Když je hlava skloněná a zapůsobil blín,
zapůsobil blín,
klín vyráží klín.

Ref.:
^H(7) Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže,
^G marný je čekání, že někdo nezištně po ^D mů ^G že.
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš,
ze strany na stranu vláčet sebou necháváš.

Když co přijde dál je nejasné a ty nemáš už co říct,
tak nečekej víc.
Když tvá víra pohasne a pobledlá je líc,
jdeš konci vstříc.

Ref.

Když ^Gmi tvá vlastní vůle má zlomený vaz, nemů ^F žeš se ^B hnout
a ^D uvolnit ^Gmi z pout.
Dej ti, Bože, sílu zas na koně nasednout
a opustit kout.

^D Bojuj a pak možná zachráníš vadnoucí růže,
^B nečekej marně, že někdo nezištně po ^F mů ^B že.

Nenech se ke zdi otočit a nenech se oslepit,
dej růžím pít.
Neboj se na cestu vykročit, pak zas můžeš snít
a pro ty sny žít.
^{G#mi Gmi G#mi Gmi}