Daniel Landa

Kyselá

Vzpomínáš si na ty plány,
když ti zdarma někdo svobodu dal?
Psal se listopad sametovejch slov
a nikdo náhodě nic nenechal.

V čele byly ideály,
jak to tak bejvá,
na náměstích davy stály
a v nich se skrejval
i strach, kterej už tak dlouho sídlil v dušičkách.

Ref.:
Možná, že jenom spíš,
a pak se probudíš.
A těch pár let to byl jen zlej sen.
Možná už procitáš,
modřiny počítáš
a jako pštros schováš tvář pod polštář.



Dávno ti do prachu spadly
růžový brýle.
Pravda, láska a tak dál
šly stranou kvůli zlatý žíle.
Zbortily se ideály, to nám patří,
dobře nás vychovali rudí bratři
a tak strach se zase usazuje v dušičkách.

Ref.