David Koller

^Ami , ^G , ^F , ^G , ^Ami , ^G , ^F , ^G

Pod kopyty dnů ^Ami příštích se ^G tříští rána ^C vin,
kam se city ^Ami vzdálí, to ^G já už dávno ^F vím,
stíny v ^Ami záclonách se ^G mění v prach, ^E zůstal jsem tu sám,
jen výčitky tvejch ^F frází si v ^G tváři počítám. ^Ami

Žádný ^Ami city, ne ^G cítím souznění ^C ,
na popel se tu ^Ami pálí ty ^G rána dávných ^F dní,
dál jen ^Dmi vzduch a prázdno, ^A+ slova váznou, ^F nevím kudy kam ^A+ ,
^Dmi myšlenky, co ^A+ neuhasnou, ^F dávno nehledám ^G7 .

Pod kopyty dnů ^Ami stálých se ^G vzdálí i můj ^C stín,
jako tažní ^Ami ptáci, co ^G ztrácí směr i ^D cíl, ^E
touhy ^F snů vím, že ^Dmi nespoutám, ^Ami zůstal jsem tu sám,
jen listy uschlejch ^Ami růží pod ^G kůží počítám ^C ,
s vědomím vlastních ^Ami hříchů svou ^G pýchu odmítám ^F ,
dál jen ^Dmi vzduch a prázdno, ^A+ slova váznou, ^F nevím kudy kam ^A+ ,
^Dmi myšlenky, co ^A+ neuhasnou, ^F dávno nehledám ^G7 .

Pod kopyty dnů ^Ami příštích se ^G tříští i můj ^C stín,
na popel se dnes ^Ami pálí ty ^G prázdný rána,
^F se pálí ^G věčný rána, ^Ami ty věčný ^G prázdný rána ^F vin. ^G , ^Ami