Devítka

1. ^D Můj hebko ^A vlasý koníč ^Hmi ku, jak se ti ^G žije beze ^D mě,
jak se ti ^A dýchá poslíčku ^Hmi nejistých ^G zpráv a krásných ^D vět,
CO umí ^F zbořit sedm ^Hmi zdí. ^{A G A}

Má hebkovlasá pohádko, už jsem i otočil proud řek
a snesl z nebe pozlátko a za tu strašnou řadu let
zbořil jsem nejmíň sedm zdí a sedmerý hřích odpustil.


R: A ^G přeplaval sedmero moří
a ^D sťal nejmíň ^F# sedmero ^Hmi hlav
a ^G zpíval že touha v nás hoří
a ^F# učil se nazpaměť Splav
a plival do ^G řeky z mostů a přál si
pro tebe ^D štěstí a ^F# pro sebe ^Hmi klid
a třeba ^G posledním z hostů co vítáš
chtěl jsem ^A být.

^D Můj hebko ^A vlasý koníč ^Hmi ku. ^{A G A D}

2. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije bez lásky,
s botama místo střevíčků, jaký si kreslíš obrázky,
když večer špatně usínáš.
Má hebkovlasá písničko, jak se ti zpívá bez písní,
jak se ti kouká přes sklíčko, růžový k neuvěření,
čeká tě snad sedmero let a sedmero zdí, než pochopíš.

R: Proč jsem přeplaval sedmero moří
a sňal nejmíň sedmero hlav
a zpíval že touha v nás hoří
a učil se nazpaměť Splav
a plival do řeky z mostů a přál si
pro tebe štěstí a pro sebe klid
a třeba posledním z hostů co vítáš
chtěl jsem být.

^D Můj hebko ^A vlasý koníč ^Hmi ku. ^{A G A D
D} Můj hebko ^A vlasý koníč ^Hmi ku. ^{A G A D}