Devítka

^A Čekali jsme první ranní vlak,

^Aadd9 co jezdí kolem třetí,

^A noc se nás dotkla jenom tak,

^Aadd9 na mrtvý hvězdy jsme koukali, jak letí,

z ^A malýho nádraží ^Aadd9 cinkání hradla vyhnalo stíny

^D a kola vlaku vyťukaly do spojnic ^A tvý jméno ^{E D}



®: ^A Svítá, ^C#mi svítá a ^D mezi stromy

sítě ^E pavučin začly k ^A vést ^{C#mi D} ,

^A svítá, s ^C#mi vítá, ty se ^D budíš una ^C#mi vená

a ^Hmi pořezaná střepy těžkejch s ^F#mi nů, ^D sví ^A tá. ^{Aadd9 A Aadd9}



Pak jsi šla s námi hledat druhej břeh

řeky, co "život" někdy se jí říká,

a jako kdysi zas nám voněl mech

a praskal oheň do večerního ticha,

poprvé, co tě znám, směješ se přes slzy a pod víčky tě bolí

^F#mi a prázdný místo vedle sebe ^C#mi zahříváš svým dechem,

^D peříčka tvejch dotyků ^Dmi vítr rozfoukal někam ^A dál ^C .



®: