Doga

doma ležím pěkně v klidu, něco bych si dal,
o tom zrovna přemýšlím. někdo zvoní a v hlavě se honí,
čert aby to vzal stejně váhám otevřít.
tam dva typy s knížkou v ruce, na mě vyjedou,
že do konce světa blízko je. melou pátý přes devátý
nevím z toho nic svoje sítě spřádají. ať jdou,
ať jdou rychle vypadnou a vemou sebou ty svý krámy.
příště koukám přes kukátko, nepřekvapí mě,
budou schody počítat. vzdušný víry se vším točí,
pěkně svingujou, černý mraky roztrhnou.