G Ranním vlakem C jezdím dlouhá G léta
v zimě, v létě, v každým poča D7 sí.
G Postávám na C pátým nástu G pišti, Emi
A7 než si to ten courák přiha D sí.
Jen C rozespalý průvodčí
a pár chlápků se sny na očích,
G na aktovce začnou karty D7 hrát.
C Za oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem A7 polí a pasoucích se D7 stád.
R. G Koukám, jak celá země C vstává
a G připadám si, jak ztracený D7 syn,
já ten C obraz dál v srdci přecho G vávám, Emi
nežli C noc na celý D7 kraj položí svůj G stín. Emi
To jsem C já tvůj znovu D7 nalezený G syn.
Jedem kolem nízkých spících domků,
kolem starých aut a továrních hal.
Mávají nám květy jarních stromků,
proč jsem si jich dřív už nevšímal.
Pak na každé další zastávce,
ti co denně jezdí do práce,
už navzájem představit se nemusí.
Jen hlavou kývnou na pozdrav,
a tak jak káže dobrý mrav,
palcem první cigaretu zadusí.
R.Koukám, jak celá země vstává ...
Přidali nám cestou jeden vagón,
zpoždění jsou vždycky zbytečná.
Strejda mi čte přes rameno z novin,
za chvíli se blíží konečná.
Už je tlačenice, jak má být
i průvodčí se musel probudit
a chlápkové už nemají kde hrát.
Jen za oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem polí a pasoucích se stád.
R.Koukám, jak celá země vstává ...