V G enku padá d C éšť, př G ichází psí č C as,
struny z oceli dávno vlhkem r G eziví C , G
lehký nez C áj G em klíčí někd C e v n G ás,
slova od řeč F ( - )}í už n G ( - )}ikdo neděl C í.
Světla z tančíren vpíjí pukliny stěn,
ti, co chtěli znát, víc už se neptají,
razí do očí odlesk zlacených scén,
když kostky ledu ve sklenicích cinkají.
®: Tak b C ěž r G aději sp C át, p G ozdě zdá se b Ami ýt,
poslední v G erš můžeš př C ejít mlčen G ím,
zbýv C á, zb G ývá zavřít p C art, f G utrál zabal Ami it,
je pozd C ě na hl C/H asitou h Ami udbu, když n G emá v kom zn C ít.
Život otvírá krám, podomní obchodník,
musíš brát jen to, co na stůl vyloží,
a pak vyplnit sám vlezlý dotazník,
nejde škrtnout, co se nehodí.
Trochu shrbený s malou úklonou,
za hrst mincí koupíš štěstí pod rukou,
jeden malý díl z druhé volby snů,
část pravdy s pár let prošlou zárukou.