Fleret

Už tě tu mám, dneska zas jako poprvé,
tak se mi zdá, že teď nebudu sám,
budem se mít, pít a smát se až do krve,
můžou nás líbat - dobře víš, kam.

Tak tě tu mám, pokaždé je to jinačí,
máš volný ring, no tak jsem zvědav sám,
velryby, zlé sliby žár z těla vytlačí,
na co si vzpomeneš, pro tebe mám.

Smysly mě opouští, vrhám se do houští,
všechno ti odpouštím, dlaně přikládám,
už vnímám jen tvůj dech, jak stoupáš po schodech
a saháš na svůj břeh - já se propadám.

Je soudná noc, žádné příště už nebude,
ta vůbec nekončí probuzením,
tak nebuď zlá, tak jen pojď, ať to odbudem,
ráno nás nečeká rozednění.