D Holuby vzlétnou Emi do věží
Gmi z očí ti závoj od D vanou
D ruku máš líp než Emi otěží Esus
E7 zlatým prstýnkem zpouta A nou
®: D Touhy už D7 patří jen G do říše Gsus snů G
D snů, které D7 nesmí se G zdát Gsus G
Gmi zítra ať kostely D zvoní
E pro ní
G pro tu dívku, F co jsem v mládí A míval rád
Někdy se rány nehojí
spíš se jak růže otevřou
a když je ráno po boji
přijede kníže ve zbroji
®: Touhy už patří jen do říše snů
snů, které nesmí se zdát
zítra ať kostely zvoní
pro ní
pro tu dívku, co jsem v mládí míval rád
Až předstoupíte před oltář
a všichni v chrámu povstanou
snad nezahlédneš moji tvář
pod kapucí a sutanou
®:Touhy už patří jen do říše snů
snů, které nesmí se zdát
zítra ať kostely zvoní
pro ní
pro tu dívku, co jsem v mládí míval rád
František Nedvěd
