Ginevra

Krásná dívka Irisdayne královou chotí byla
Svůj rod chtíc on zachovat, nástupce povít chtěl
Jako otec už byl stár, však matka mladá, milá
Přání tomu vyhovět, by národ vládce měl

Zkouše ďábla vyvolat, o pomoc jeho prosí
Cokoliv za syna dám, zoufale nabízí
Tu stojí před ní postava, co radost v černém nosí
Pergamen krví podepsán jidášsky uklízí

Hej, nalej sem, nalej, celá krčma zpívá
Hej, nalej sem, nalej, ďábel sám se dívá

Trubač hlásá veselí, zámkem hudba hraje
Potomek se narodil, Bůh ať zdraví dá
Král rozdal jídlo chudobným, dobrou duši maje
V náručí teď robě své Irisdayne má

Patnáct let je synovi, dnešní chmurné ráno
Král se v nebe odebral, vděčen ženě své
Irisdayne dnes naplní, co bylo krví psáno
Život svůj za synův dát stojí v smlouvě té

Hej, nalej sem, nalej, celá krčma zpívá
Hej, nalej sem, nalej, ďábel sám se dívá

Láskou trpí Irisdayne, ve vlasech syna víská
Na nádvoří ďábel stál, mocně oheň vzplál
Z očí slzy stékají, její srdce stýská
|:Dávno psaný pergamen sám do plamenů dal:|

Hej, nalej sem, nalej, celá krčma zpívá
Hej, nalej sem, nalej, ďábel sám se dívá