Několikrát jsem už vobjel celej svět,
jeho sedm divů znám už dávno nazpaměť,
a když se mě někdo zeptal, co mě táhne zpět,
vždycky jsem mu řek':
®: Mám rád dům mezi gumovníky, za jinej díky, klokana a ovcí pár,
na verandě mám křeslo houpací, co víc bych si přál.
Čmuchávám rád, jak voní pečeně,
když possumů stín se vlní na stěně,
palce nohou zas proti slunci obracím
v křesle houpacím.
®:
*: Mžourám, když se prádla šňůra větrem zavlní,
dobře vím, že tenhle kout je světa výsluní,
kde, když pak mi na stůl neseš koláč dýňový,
křik cookabarry zní.
®:
Nezávidím těm, kteří bydlí v paláci,
jen ulovit pár králíků, víc nemám na práci,
když noc jako černá tuš se rozlévá nad buš,
tak sbohem, tuláci.
®: + co víc bych si přál ...
jeho sedm divů znám už dávno nazpaměť,
a když se mě někdo zeptal, co mě táhne zpět,
vždycky jsem mu řek':
®: Mám rád dům mezi gumovníky, za jinej díky, klokana a ovcí pár,
na verandě mám křeslo houpací, co víc bych si přál.
Čmuchávám rád, jak voní pečeně,
když possumů stín se vlní na stěně,
palce nohou zas proti slunci obracím
v křesle houpacím.
®:
*: Mžourám, když se prádla šňůra větrem zavlní,
dobře vím, že tenhle kout je světa výsluní,
kde, když pak mi na stůl neseš koláč dýňový,
křik cookabarry zní.
®:
Nezávidím těm, kteří bydlí v paláci,
jen ulovit pár králíků, víc nemám na práci,
když noc jako černá tuš se rozlévá nad buš,
tak sbohem, tuláci.
®: + co víc bych si přál ...