Greenhorns

Mám jméno Edward Kelly, můžeš mi říkat Ned,
pro mě už slunce zapadá, naposled svítí teď,
zvon zní, mně hranu zvoní, jak přesýpá se čas,
když já tu v cele v Melbourne sám poslouchám jeho hlas.

Mým výstřelem pad' Kennedy, na ten boj dám svou dlaň,
já bral jsem stále ohledy, než sáh' jsem pro svou zbraň,
vím, co jsem bohu slíbil, vím, jak maj' věci bejt,
však pro soudce jsem zlý byl i pro svou sestru Kate.

Já vím, jak čas ubíhá a kolik kroků mám,
kde oprátka se kývá pod šibeniční trám,
jen třináct kroků zbývá mi na cestě ke smrti,
já je umím hrdě jít, nepřiznám pohnutí.

Mám jméno Edward Kelly, můžeš mi říkat Ned,
pro mě už slunce zapadá a v noc se mění teď,
má duše s vánkem letí, už provaz dech mi vzal
mý jméno Edward Kelly ozvěnou zní tu dál.