D Tam ve městě nad G řeko D u Temží
jsem tesařem vyučen A ej,
kde l D idi jak brouci se hemží,
mně k Emi aždej den b A ejvalo h D ej.
Já chodil jsem večerním šerem
a po ženskejch pokukoval,
vtom najednou protějším směrem
jde holka, že chtěl by ji král.
®: Ta z D áře jejich G oč D í,
jak měla by kouzelnou m A oc
a dl D ouhý vlasy jí p G out D á
m Emi ašlička č A erná jak n D oc.
A když jsme chodili spolu,
nám do cesty připlet' se pán,
má holka zrak sklopila dolů,
pak na něj se koukla jak laň.
Když hodinky šlohla mu z vesty,
jak já moh' je ve dlani mít,
to konec byl společný cesty,
hned polda mě za ruku chyt'.
Pak předved mě na městskej ouřad,
kde starosta klidně mi řek':
tak tady už nebudeš courat
a za mořem přejde tě vztek.
Je daleko australská země,
loď pluje sem sto jeden den,
a nikdy už nepřijde ke mě
ta mašlička, můj černej sen.
®: