Hana Zagorová

Mám psaní ráda už od mala

a svět má křivý rám.

Já samotářkou zůstala

a dneska píšu vám.

Pod bílá sáčka obálek

svou bolest vylévám.

Mám pro svou hořkost kanálek,

tak dneska píšu vám.



S muži jsem měla vždycky svízel

a žádný nezůstal.

Už od mala hru na lásku

málokdo se mnou hrál

a když už jsem si někdy řekla,

tak teď už ho máš,

neměl peněz a štěstí z pekla,

jaké má ten váš.

Pod bílá sáčka obálek

své hněvy zavírám.

Mám pro svou hořkost kanálek,

a dneska píšu vám.



Tak své bitvy a své války

já kde chci rozpoutám.

Stačí pár vět a obálky

a silná slova znám.

Mé pohlednice, dopisy,

vždyť znáš je možná sám,

vždy u všech chybí podpisy,

jak svět má křivý rám.

Pod bílá sáčka obálek

své hněvy vylévám.

Mám pro svou hořkost kanálek,

a dneska píšu vám.



Mé pohlednice, dopisy,

vždyť znáš je možná sám,

vždycky u všech chybí podpisy,

jak svět má křivý rám.

Pod bílá sáčka obálek

své bědy vylévám.

Tak píšu dnes vám.