Hana Zagorová

Chtěla bych lépe tě znát,

vždyť nikdo sám není rád.

Chtěla bych slyšet tvůj hlas,

a trochu zpomalit čas,

věřit že není to sen

a zpívat potichu jen

a la breve.



Chtěla bych od tebe číst

na lásku záruční list,

najít na samotu lék,

mít trochu radost i vztek.

A jestli chceš už jít pryč,

vezmi si od domu klíč

v kapse levé.



A když pro mě nemáš čas celou noc,

když pro mě nemáš čas celou noc,

všechno bylo jenom na chvíli, nic moc,

pak se nám cesty zdvojily, nic moc.



A když pro mě nemáš čas celou noc,

když pro mě nemáš čas celou noc,

že je tvá láska nestálá,

o to jsem nestála, můj milý.



Nemusíš volat mi zpět

a čekat na odpověď,

zkoušet to na kolenou

a dělat před domem show.

To bude tím, že asi

ještě jsem nezvykla si

lásce hravé.



Chtěla bych bezpočet vin

ve všem jet na plný plyn.

Chtěla bych lásku jak blesk,

tak jako když hoří les.

A jestli chceš už jít pryč,

vezmi si od domu klíč

v kapse pravé.



A když pro mě nemáš čas celou noc,



když pro mě nemáš čas celou noc,

všechno bylo jenom na chvíli, nic moc,

pak se nám cesty zdvojily, nic moc.



A když pro mě nemáš čas celou noc,

když pro mě nemáš čas celou noc,

že je tvá láska nestálá,

o to jsem nestála, můj milý.



A když pro mě nemáš čas celou noc,

když pro mě nemáš čas celou noc,

všechno bylo jenom na chvíli, nic moc,

pak se nám cesty zdvojily, nic moc.



A když pro mě nemáš čas celou noc,

když pro mě nemáš čas celou noc,

všechno bylo jenom na chvíli, nic moc,



pak se nám cesty zdvojily, nic moc.



A když pro mě nemáš čas celou noc…