Hana Zagorová

Hana Zagorová a Karel Vágner



H: Po ulicích kráčím

a hledám známou tvář,

pohledy se ke mně stáčí,

ty si netroufáš.



Sedím v bistru, čekám,

co se bude dít.

Každý kolem spěchá někam,

někam, kde chce být.



K: Tohle můžeš a to ne.

H: Říkáš každý den.



oba: Tohle to je soukromé a

tohle moje jen.



H: Ale já, já ti mávám,

už nemám chuť na náhody.

Já, já to vzdávám

být holka do nepohody.

Vzdávám!



Z oken voní káva,

je unavený den.

Tebe já už nemám ráda,

byl to omyl jen.



Město hrbí záda,

prchám z diskoték.

Z tebe už mě bolí hlava,

kdo to byl řek´.





K: Tohle můžeš a to ne.

H: Říkáš každý den.



oba: Tohleto je soukromé a

tohle moje jen.



H: Ale já, já ti mávám,

už nemám chuť na náhody.

Já, já to vzdávám

být holka do nepohody.



K: Tohle můžeš a to ne.

H: Říkáš každý den.



oba: Tohleto je soukromé a

tohle moje jen.



H: Ale já, já ti mávám,

už nemám chuť na náhody.

Já, já to vzdávám

být holka do nepohody.



Já, já ti mávám, tak startuj!

Startuj, startuj ty tam!

Já, já to vzdávám.

Startuj! Staruj, prima!



Ale já, já ti mávám,

už nemám chuť na náhody.

Já, já to vzdávám

být holka do…