Hana Zagorová

Přišels ke mně jak bys mávl křídly
jiné ruce oči, jiná řeč.
S tebou naděje, co předtím řídly
snad se mi vrátí.

Znám tě odjakživa, znám tě chvíli
žiju zeleně jako horská kleč.
Ale dokážu-li růst a sílit
nepoznám zatím...

Nešlap nelámej
cosi ve mně teprv klíčit začíná
Těch co všechno chtějí hned je většina
Ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin
Sotva povšimne si prvních jeřabin
Jeden ve druhém se nejdřív hledáme
V srdci výhonky když klíčí neznámé
Nešlap nelámej

Přišels ke mně jako déšť co křísí
vrací poloslepím očím jas.
Žily pro nikoho, teď jsou čísi
patří jen ke tvým.

Znáš mě odjakživa, znáš mně chvíli
proč by hlavní roli měl hrát čas.
Jednou vznesem se jak čápy bílí
k zeleným větvím...

Nešlap nelámej
cosi ve mně teprv klíčit začíná.
Těch co všechno chtějí hned je většina
Ale k čemu je ten věčný spěch?
Ten kdo slepě koně bodá do slabin
Sotva povšimne si prvních jeřabin
Jeden ve druhém se nejdřív hledáme
V srdci výhonky když klíčí neznámé
Nešlap nelámej...