Hana Zagorová

Každý má něco, co má aspoň trochu rád,

každý má nějakou lásku.

Má láska je prostá, prostá jak květina –

líbí se mi barva, jedna barva nevinná.



Bílá je cesta sněhem zapadlá,

bílé jsou vlnky, tříštící se o pádla,

bílé jsou vlasy starých básníků,

bílá je nepopsaná stránka v deníku.



Bílá jsou křídla, křídla tažních ptáků,

bílé jsou krajky, krajky z bílých mraků,

bílé je ráno, když se rozední,

bílé budou moje šaty svatební.



Bílá jsou křídla, křídla tažních ptáků,



bílé jsou krajky, krajky z bílých mraků,

bílé je ráno, když se rozední,

bílé budou moje šaty svatební.