Hana Zagorová

všichni: Jsme potulní kejklí?i, ten tady je zas ten tam,



noti?ky rozví?it umíme, dál táhnem kdovíkam.

Jsme potulní kejklí?i, jak s písni?kou žonglujem,

kdekdo se usmí?í a všem je fajn, v??te vážn? všem.



HZ: A co dál?

PK: Uvidíš, jen poj? blíž!

HZ: A co dál?

PK: Hop a trik, je to cvik,

všichni: už se usmíváš, tak jsi náš, jenom náš,



nekaž hru a zpívej, zpívej, zpívej!



HZ: A co dál?

SH: Nohy vám rozhýbám.

HZ: A co dál?

PK: Prolezem zrcadlem.

všichni: Už se usmíváš, ?eknem lež jako v?ž.



Ty jí v??, nebo b?ž, jestli chceš.



SH: Já kámoš jsem delfín?.

PK: Mám v trabantu turbínu.

HZ: Do sálu vol?ásky…

všichni: Milujem sto stup?? do stínu.

SH: My pletem ampéry…

PK: …jak s volty tak s Voltairy.

HZ: Ani den bez lásky…

všichni: …žít nem?žem, a? jsou s ní maléry.





Jsme potulní kejklí?i, tak zabubnuj: bum bum bum,

noti?ky rozví?it p?išli jsme te? práv? p?ed váš d?m.

Jsme potulní kejklí?i, malí i nejv?tší,

svatoušci, raubí?i za námi jdou rádi bez ?e?í.



HZ: A co dál?

PK: Uvidíš, jen poj? blíž!

HZ: A co dál?

PK Hop a trik, je to cvik.

všichni: Už se usmíváš, tak jsi náš, jenom náš,



nekaž hru a zpívej, zpívej, zpívej!



HZ: A co dál?

SH: Nohy vám rozhýbám.

HZ: A co dál?

PK: Prolezem zrcadlem.

všichni: Už se usmíváš, ?eknem lež jako v?ž.



Ty jí v??, nebo b?ž, jestli chceš.



Jsme potulní kejklí?i, ten tady je zas ten tam,

noti?ky rozví?it umíme, dál táhnem kdovíkam.

Jsme potulní kejklí?i, jak s písni?kou žonglujem,

kdekdo se usmí?í a všem je fajn, v??te vážn? všem.