Hana Zagorová

Pláče a pláče panenka,

a jak by neplakala!

Chybí ji hodná maminka,

která by s ní si hrála.

Nezlob se na mě, panenko mrkací,

že každé ráno z domu se vytrácím,

už začala mi škola, už začala mi škola.



Pláče a pláče panenka

od rána do setmění,

chybí jí hodná maminka,

schází jí pohlazení.

Nezlob se na mě, panenko mrkací,

že každé ráno z domu se vytrácím,

už začala mi škola, už začala mi škola.



Usmívá se už panenka

na měsíc, na hvězdičku.

Už je s ní její maminka



v postýlce v pokojíčku.

Nezlob se na mě, panenko mrkací,

že každé ráno z domu se vytrácím,

už začala mi škola, už začala mi škola.



Už začala mi škola!