Hana Zagorová

Roční období

Jaro je proud, čas probuzení,

kdy smíme si hrát a jsme nezkrocení.

Čas divokých bouří, let dospívání,

kdy oči se mhouří při milování.



Léto je žár a slunce je nůž

a z květu je plod, z dětí žena a muž.

A dorostou břízy i cesty jdou dál

a konečně sklízí, kdo zasel a zrál.



Roční období tak různě působí,

co s tím, i život náš je má.

Já se podrobím těm ročním obdobím.

Že další přijdou vím i já.



Podzim je déšť a zlátnoucí list.

Chceš dál život psát, jindy už jenom číst.



Ta pouť bude dlouhá až k unavení,

ale zas přijde touha, snad i naplnění.



Zima je sníh a zmoudření čas,

pár paprsků lásky snad zahřeje nás.

Až nastane tání, pak můžem´ si říct

jen o smilování a jinak už nic.



Roční období tak různě působí,

co s tím, jde život, co by stál.

Já se podrobím těm ročním obdobím,

jen kousek jara skrývám v sobě dál.



Jaro je proud, čas probuzení,

kdy smíme si hrát a jsme nezkrocení.

Čas divokých bouří, let dospívání,

kdy oči se mhouří při milování.



Oči se mhouří při milování.
Stream naživo