Hana Zagorová

Zrádná je noc, když se rozhoří
A měsíc táboří na špicích střech
Když tma noci slouží
Mě myšlenka souží
Vyběhnout na balkon
A křiknout ke hvězdám

Ty- kdo máš trápení
Či k zbláznění se cítíš sám
Ty- láskou opilý a šťastný
Já tě znám
Mé dveře jsou ti dokořán
No tak zastav svůj běh na chvíli
Ty, kdo mě uslyšíš- jsi ke mně zván
Ty, kdo mě uslyšíš- buď vítán nám!

Chvátej, než obzor zrůžoví
A než ti odpoví ozvěnou den
Už podkovy zvoní
Tvých splašených koní
čas kočár zapřahá
Tak jeď, ať nezmeškáš

Io ti aspetta vo datanto un eternita
Adesso sembra un minuta fa
Tiridono gia gli occhisei
Belle non losai
Sono contento, dai dillo anchetu
Chebel in controé dilla anchetu

Ty- kdo máš trápení
A k zbláznění se cítíš sám
Va mi guardare
Un po e dimmi come stai
Mé dveře jsou ti dokořán
No tak zastav svůj běh na chvíli
Semóri contanta e lo sei
Davnero

Ty, kdo mě uslyšíš
Buď vítán k nám
Ty, kdo mě uslyšíš
Buď vítán k nám