C Ta pusa je Dmi7 má, G7
ta pusa je C tvá, Ami
nakonec, Dmi7 proč se ptát,bude
G7 krásná a nekoneč C ná. Ami
Tu pusu mi Dmi7 dáš, G7
tu pusu ti C dám, Ami
nejhezčí, Dmi7 nejbáječ G7 nější,
jakou jsem C znal.
Hm - teď měla bys Dmi7 říct: G7
ach ne, tady C ne. Ami
Vždyť Dmi7 líbat v jízdní
G7 dráze zdá se nevho C dné. Ami
A ty by si Dmi7 měl G7
teď v rozpacích C být Ami
a zkoumat Dmi7 míru nevkusu
G7 právě teď pusu C chtít. Ami
Však to co je Dmi7 v nás G7
nemůžem teď zpátky C vzít. Ami
Když pusa je má a je taky tvá
zastaví čas i dech,je v ní závrať nekonečná.
Ta pusa je víc než záblesk a šajn,
ať si nám svět hříšky sčítá nám je teď fajn.
Žár i mráz, hm, proud střídavý
a křídla co s výškou závratnou
slunce nám prý roztaví.
Že málo tě znám, že přejde tě smích,
že lásky takto líbané záhy zavane sníh.
Co na tohle říct? Přece nic a líbat víc.
Ta pusa je tvá,ta pusa je má,
nakonec proč se přít, když je krásná a nekonečná.
Ta pusa je tvá, ta pusa je má,
může ji dát jen ten, kdo se láskou nezadýchá.
Když pusa je tvá a je taky má,
zastaví čas i dech, je to krása neskutečná.
My chceme už víc, než návraty k snům.
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům.
My chceme už víc, hm, než návraty k snům.
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům.
My chceme už víc, (my chceme už víc),
než návraty k snům (než návraty k snům)
Ať to svět ví, jak ti dávám pusu jak dům.
My chceme už víc, (my chceme už víc),
než návraty k snům (než návraty k snům)...
Hana Zagorová
