Hana Zagorová

Touhy, naše touhy,

jsou vláček pěkně dlouhý.

V touhách člověk lítá,

touhy nespočítáš.



Žít, snít a být,

dlaň vzít a dávat.

Dálkou jít

a dálce mávat.



Touha, lidská touha,

je závrať krásně dlouhá.

Touha hořce dýchá,

s pláčem smích si smíchá.



Mít ráda, rád

a prát se s frází..

Stín, slunce zář,

být s tím, kdo schází.



Všem přáním,

která v srdcích zní

já fandím,

ať se vyplní.



Touha, naše touha

někdy vyjde, jindy ouha.

Touhy, jak to říci,

tvoří vláček nekončící.



Mít ráda, rád

a prát se s frází..

Stín, slunce zář,

být s tím, kdo schází.



Touhy, naše touhy

jsou vláček pěkně dlouhý.

V touhách člověk lítá.

Touhy nespočítáš.



Touhy, naše touhy,

jsou vláček pěkně dlouhý…