Hana Zagorová

Zdá se

Zdá se, že lítám blízko nebe, zdá se.

Zdá se, když kráčím vedle tebe, zdá se.

Křídla, ach, proč jen scházejí mi křídla?

Být motýl v tobě bych se zhlídla

a líbat mohla bych tě na oči, na vlasy, na tváře..

Jé, to bych ráda,

motýlí pusy střádat

celý den,

vo ó ó ó, to zdá se.



Zdá se, že sním na kolotoči, zdá se.

Zdá se, že svět se se mnou točí zdá se.

Lítám, teď světe zboř se, já si lítám.

A jíst a spát už neodmítám

a v letu můžu tě i pohladit, dotknout se, obejmout,



jé, to bych ráda.

Motýlí něhu střádat,

celý den,

vo ó ó ó, to zdá se.



Vítr mě houpá a k obloze stoupám jak pírko.

Sluneční záře z paprsků sváže mi stráž.

Zdá se, jsem tam a hned zas tady, zdá se.

Zdá se, že motýlí mám spády, zdá se.

Toužím být krásná jako duha, toužím

a volat, pozor, tady kroužím

a možná můžeš mě i do sítě lapit a uvěznit.

Jé, to bych ráda,

motýlí léčky střádat,



celý den,

vo ó ó ó, to zdá se.



To zdá se.

To zdá se.