Hana Zagorová

Říkal jsi, že pro lásku mou zvládneš cokoli.

Dnes už mě to nebolí, já přála si tak málo.

S úsměvem jsi chtěl se stál králem podsvětí,

a pro mě třeba spáchat velký zločin století.



Jenže dnes už nejsi můj,

už nejsi, už nejsi, lásko.

Dnes už nejsi můj, už nejsi, už nejsi,

a to byl ten největší zločin století.



Říkal jsi, no, já tak být velkým malířem,

vyzdobím tvým portrétem jako důkaz tvé ráno.

Říkal jsi, že necouvneš nikdy před ničím,

a mně se zdálo, že tu lásku nic už nezničí.



Jenže dnes už nejsi můj,

už nejsi, už nejsi, lásko.

Dnes už nejsi můj, už nejsi, už nejsi,

a to byl ten největší zločin století.



Říkal jsi, že pro lásku mou spácháš cokoli…