Hapka a Horáček

Z fotky mé mámy kape krev.
Vědecky vzato, zvláštní jev.
Nechápu, kdo to pochopí.
Marně cpu myrtu do klopy,
s tou svatbou jsou jen potíže...
Není to vážně divný, že
jen dali řízky na pánev
z fotky mé mamky skápla krev ?

Z fotky mé mámy padá krev,
jak hrudky země na rakev.
Přitom je jako na jaře.
Hosti se baví bujaře;
od rána berou za kliku
sousedi, lidi z podniku...
Jo, tasemnice z tlustých střev. Má máti zatím roní krev.

Z fotky mé mámy stříká krev.
Uprav si aspoň tenhle šev...
Ne, počkej, nemám vypito.
Je to krev. Vidíš ? Lepí to.
Neříkej, že nic nevidíš.
Bóže můj, s tebou by byl kříž.
Co je to, holka, za úsměv ?
Vždyť moje matka cedí krev !

Z fotky mé mámy cáká krev
a kypí, jak to umí hněv.
Takže běž. Třeba tam, kde jsou
všechny, co byly před tebou.
Vem si ten dort i polevu -
teď se tu já dám do zpěvu.
A budu zpívat chvalozpěv...
Jo, díky, mámo, za tvou krev !