Helena Vondráčková

To víš byl to šok.
Já si vzpomínám.
Tvé oči, úsměv, tvář i hlas
tam, kam se podívám.
Na zázrak dlouhé čekání,
na tvoje kroky ke dveřích.
Každej už ví,
já tomu ještě nevěřím.

A ty jsi pryč.
Kdo by to řek?
A náhle všichni říkají,
je div, že dřív si neutek.
Na rukou kolik prstů máš,
tolikrát jinou chtěl by mít.
Už nech to být, už nech to stranou,
vždyť on rád mít neumí.

A já jsem vosk,
já jsem jen dým.
Tys hledal svoje já.
Já přece všechno vydržím.
A teď když přišlo blues
a zůstals na to sám,
já už nejsem stejná.
To tak jenom stejná se zdám.

Já na to mám
a půjdu dál.
I když už není moc jít kam,
i když moc není o co stát.
Já mám stejně sílu vstát,
já mám stejně sílu říct,
já jdu dál.
Já půjdu dál.
Půjdu dál. (Dál, já půjdu dál.)
Hej, hej.
(Dál, já půjdu dál.)
Půjdu dál.
(Dál, já půjdu dál.)
Ó-jé. (Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)

Já se nekácím
ani náhodou.
Ještě tu jsem
a ještě pevně stojím na nohou.
Už beru život, tak jak jde.
Možná, že brát se takhle má.
Jenom se ptám,
kde je ta láska nebeská?

Kterou´s chtěl mít,
sám chtěl mi dát.
A teď je pryč
a já mám v noci oči dokořán.
A ten film pořád nekončí
a nemá žádnej druhej plán.
Já nejsem stejná vůbec ne.
To jenom stejná se ti zdám.

Je ve mně led,
ledová tříšť.
Jen se mě dotkni
a o ten led se popálíš.
A teď když přišlo blues
a zůstals na to sám,
já už nejsem stejná.
To tak jenom stejná se zdám.

Já na to mám
a půjdu dál.
I když už není moc jít kam,
i když moc není o co stát.
Já mám stejně sílu vstát,
já mám stejně sílu říct,
já jdu dál.
Já půjdu dál.
Dál.

Mráz a led,
ledová tříšť.
Jen se mě dotkni
a o ten led se popálíš.
Teď by ses vrátit chtěl,
ale zůstals na to sám.
Já už nejsem stejná.
To tak jenom stejná se zdám.

Já na to mám.
Ty zůstaň stát.
I když už není moc jít kam,
i když moc není o co stát.
Já mám stejně sílu vstát,
já mám stejně sílu žít.
Já jdu dál. Já půjdu dál. Já půjdu dál. (Dál, já půjdu dál.)
Hej.
(Dál, já půjdu dál.)
Půjdu dál.
(Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu dál.
Jé. (Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)

Jé. (Dál, já půjdu dál.)
U-uu.
(Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu dál. Hm. (Dál, já půjdu dál.)
Jé. (Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)

(Dál, já půjdu dál.)
Já mám stejně sílu vstát.
(Dál, já půjdu dál.)
Já mám stejně sílu žít.
(Dál, já půjdu dál.)
Tak prosím, už nech mě jít dál. (Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)

(Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu dál.
(Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu dál.
(Dál, já půjdu dál.)
Hej.
Já půjdu dál. (Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)

Hej. (Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu dál.
(Dál, já půjdu dál.)
Já půjdu, já půjdu, já půjdu dál.

(Dál, já půjdu dál.)
Á-áá.
(Dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál, dál.)
(Dál, já půjdu dál.)