Helena Vondráčková

Hrozně ráda v době prázdnin
nosím vážnou tvář.
Často málem trochu blázním,
když mě potkáváš.
Tvoje vůně na mých tvářích
zdá se troufalá.
Chvíli pálí, chvíli září,
já jsem zoufalá.

Co mě láká a co trápí
řekne pouze snář.
Noc je touha, den se krátí,
ty mě téměř máš.
Stopy v písku jemně víří
dále svůdnou pláž.
Jeden dotyk netopýří
a svět byl jen náš.

Ref:
Nejsem zlá, to víš,
nechci dál tu líně stát.
Nejsem zlá, to víš,
dokaž mi, jak máš mě rád.
Nejsem zlá, to víš,
se mnou dýchat smíš.
Nejsem zlá, to víš
snad tisíckrát!

Kdysi dávno v době prázdnin
divnej vítr vál.
Tys mě chtěl a svět se zbláznil,
toho prý ses bál.
Noční jízda a pár tónů,
co se zpívaj všem.
Den je noc, ten patří k tomu
a ta noc je den!

Ref:
Nejsem zlá, to víš,
nechci dál tu líně stát.
Nejsem zlá, to víš,
dokaž mi, jak máš mě rád.
Nejsem zlá, to víš,
se mnou dýchat smíš.
Nejsem zlá, to víš
snad tisíckrát!


Ref:
Nejsem zlá, to víš,
nechci dál tu líně stát.
Nejsem zlá, to víš,
dokaž mi, jak máš mě rád.
Nejsem zlá, to víš,
se mnou dýchat smíš.
Nejsem zlá, to víš
snad tisíckrát!

Nejsem zlá, to víš
nechci dál tu líně stát.
Nejsem zlá, to víš
dokaž mi, jak máš mě rád.
Nejsem zlá, to víš
se mnou dýchat smíš.
Nejsem zlá, to víš
snad tisíckrát.