Helena Vondráčková

Noc je černá kaše,
ve tmě svítí jen prášek.
Jak doufám, spánek najdu v něm.

Jenže spánek zmizel,
místo něj přišla svízel.
Houf postav kráčí pokojem.

Je to houf starých známých.
Jen se zdá divné na nich,
že v čelních důlcích mají šém.

Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.

Ten šém je přísným soupisem
všech mých malých zrad
a velkých ztrát.
Jak můžu spát?

Šém s mojí vinou,
každý má každý s jinou.
Ty stíny koukaj úkosem.

Já chci se bránit,
že jsem nechtěla je zranit.
Jen někdy zkrátka slabá jsem.

Ale dík všem těm chybám,
tu stejně s nimi hýbám.
Do vlastních snů si vkládám šém.

Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.

Ten šém je přísným soupisem
všech mých malých zrad
a velkých ztrát.
Jak můžu spát?

Ten šém
s kouzelným nápisem!
Malá koule plná písmenek
a s tou se blíží sem.

Ten šém je přísným soupisem
všech mých velkých zrad
a hloupých ztrát.
Jak můžu spát?

Jak můžu spát?