Helena Vondráčková

My setkali se toho dne na vernisáži náhodné,
tys nebyl sám, přišli jste ve dvou.
Však portrét můj jsi zpytoval a zřejmě v duchu litoval,
žes nebyl sám, přišli jste ve dvou.
I já ti řekla pohledem - s tím sotva něco provedem',
když nejsi sám, když jste tu ve dvou.
A kolem kresby obrazy
a který z nich kdy zobrazí
tebe se mnou, dvojportrét náš ?

Ó vernisáž je vernisáž,
zde krajina, tam zátiší
a ty se náhle blízko zdáš
a já se zdám ti nejbližší.
Ó vernisáž je vernisáž,
tam hosti jsou vždy vážení,
jen míň se dívat na ně máš
a víc si všímat umění.

K té vernisáži před časem jen jednu výtku měla jsem,
žes nebyl sám, že jste ve dvou.
My nevnímali katalog a mlčka vedli dialog,
proč nejsi sám, proč jste ve dvou.
Už nečekám dnes odpověď, to dávno prošlo a co teď?
Jsi třeba sám, už nejste ve dvou.
Jen obrazy z té výstavy
se v paměti mi vybaví,
ale tvou tvář zapomínám.

Ó vernisáž je vernisáž,
jen mistr plátna rozvěsí
a sláva, máš tu vernisáž,
směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
tam hosti jsou vždy vážení,
jen slečny méně vnímat máš
a víc si všímat umění.

Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Tys nebyl sám přišli jste ve dvou.
Jen obrazy z té výstavy
se v paměti mi vybaví,
ale tvou tvář zapomínám.

Ó vernisáž je vernisáž,
jen mistr plátna rozvěsí
a sláva, máš tu vernisáž,
směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
tam hosté jsou vždy vážení,
jen slečny vnímat méně máš
a víc si všímat umění.

Ó vernisáž je vernisáž,
jen mistr plátna rozvěsí
a sláva, máš tu vernisáž,
směs názorů a impresí.
Ó vernisáž je vernisáž,
tam hosté jsou vždy vážení...