1. Mám C tisíc chutí, F jó, i čas vyp C rávět vám tu s G to C ry,
jak F vyšplouchli jsme s C parťákem, co p Dmi lavil s náma G vory,
byl F hamoun, prej už C odmala, a že Dmi za vším viděl G prachy,
nám C peklo dělal F hrozně rád i z C tak dost perný G fac C hy.
®: Ami Pevně stůj, G zaber víc a F drž se svýho C vesla,
Ami nezbejvá, G než si přát, F aby nás voda C nesla,
Dmi aby nás G voda C nesla.
2. Měl tlapy samej sval, tak chraň se každej jeho vzteku,
těma vorař, když se dopálí, obrátí i řeku,
znal voba břehy poslepu a všechny proudy dravý,
ale neměl páru vo tom, jak se leskne zlato pravý.
®:
3. Známe se s partou havířů v jedný podhorský obci,
maj’ živobytí v uhelně, kam fáraj’ dírou v kopci,
mezi uhlím občas najdou kyzu blejskavýho kusy,
kdo nezná hrudky kyzový, za zlato mít je musí.
4. Kdo naházel je do písku, to vedlejší je přece,
hlavně, že ten chlap u nohou je našel jednou v řece,
tak, zaslepenej vidinou přeukrutnýho zisku,
se hrdě navzdor posměchu dodneška hrabe v písku.
®: + Dmi aby nás G voda C nesla, Dmi aby nás G voda C nesla ...