1. Nád Dmi raží večerní, kde B nikdo z lidí úsměv neop Dmi lácel,
vlak, co jsme jeli s ním, tady B končil a zas do města se F vracel,
a my dva s Ami bráchou šli jsme Dmi dál,
s Ami bráchou šli jsme Dmi dál
Nás budil v trávě den, my vídali, jak stromy ráno brečí,
a do plamínků jen mlčívali spolu stejnou řečí,
je to tak dávno a čas to vzal, dávno a čas to vzal.
®: Už F dávno bez koní, dva Gmi stíny opěšalejch námoř Dmi níků,
pos F tavy shrbený, co Gmi při hledání zašlejch okam B žiků
chtěly se Ami toulat po hvěz Dmi dách,
Ami toulat po hvěz Dmi dách
Písničky vohraný, co zpíval se mnou, opsal z mýho bloku,
mý hlavě děravý napovídal občas ňákou sloku,
léta je sbíral a všechny znal, léta všechny znal. ®:
Náš vymyšlenej svět byl bez tupců a taky bez chytráků,
šlo v něm i nacházet, co sehnat nejde v žádným obchoďáku,
třeba jen volnost na cestách, volnost na cestách ...
Hop Trop
