Emi Na pařez já C7 used H7 nu si v Emi lesním polo H7 šeru Emi
a na hajnýho C7 vzpome H7 nu si, Emi jenž má hezkou H7 dceru, Emi
D7 na hajnýho G Hrušku a D7 jeho dceru - G samej skvost,
D7 jenže von má G pušku a s F# puškou střeží H7 dcery ctnost.
Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.
®: A ště Emi ká přitom C7 na srnce, Emi na datly i C7 žlůvy,
Emi na ťuhýka C7 na trnce, Emi na vejry i C7 sůvy,
Ami na chudáka Emi vandráka von Ami štěká ponej Emi více,
Ami vidí ve mně Emi pytláka, co F# líčí na za H7 jíce.
*: Emi Vrr haf, vrr haf, C7 sypej H7 si to,
Emi vrr haf, vrr haf, H7 fuj fuj fuj,
Emi vrr haf, vrr haf, C7 sypej H7 si to,
Emi padej pryč a H7 upa Emi luj!
Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,
zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"
A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,
ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.
®: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,
když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,
on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,
a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.
Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
vyštuduju na vrchního lesů revizora,
až přijedu na kontrolu se služební volhou,
postavím je do pozoru, což je mojí touhou.
®: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
žes’ ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
"smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno ... hej, beru!
Rec: Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?
*: A to bude asi všecko, na zdi visí puška,
pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška ...