1. Když G jaro zaťukalo na dveře roku C vosumnáctset G šest,
přišel C vod řeky chlap, G co sem jel jen Ami sám a C na svou D pěst,
na G sobě hrubej pytel vod kafe nosil C místo kabá G tu,
starý C osadníci G hádali, co k Ami čertu h C ledá G tu.
R: Byl Emi vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí
se G proti proudu dřel, p Emi roti proudu dřel,
kam A7 šel, ho všude ch A9 válej’, že A7 jabloňovou A9 alej
pro G všechny vysázel, pro D všechny vysázel. G D7 G
2. Dva měchy, který shodil v kantýně, přivez’ na dvouch kánoích,
a jak v lokálu svý jméno řek’, v tu ránu kdekdo ztich’,
tam u nás bylo sice nezvyklý, ale každej časem znal
Jonatána, co k nám jablečný jadýrka vozíval.
R:
3. Když léty unavenej do trávy se svez’ a na zem sed’,
vopřel se svejma zádama o strom, co právě kvet’,
my spát pak nechali ho na místě, kde právě přestal žít,
krásnější pomník nešel by snad vůbec postavit
R:
4. Až G jednou nebudete na světě, lidi C ať tu po vás G maj’
třeba C jabka nebo G písničku, co si Ami rádi C zazpí G vaj’,
třeba C jabka nebo G písnič E7 ku, co si Ami rádi C zazpí G vaj’. D7 G